Myšlenka, že světlo a tma mohou mít vliv na lidskou aktivitu, se objevila už v antice. Tehdejší lékaři doporučovali, aby letargičtí lidé byli položeni na světlo a vystaveni paprskům slunce. Až výzkumy v minulém století dokázaly, proč tato jednoduchá léčba u člověka funguje: intenzivní jasné světlo potlačuje noční hladiny melatoninu (hormon spánku). Posléze se potvrdila i souvislost mezi ročním obdobím a datem narození: lidé narození na podzim a v zimě mají vyšší sklon k melancholii, větší výskyt depresí i sezónní deprese. Neblahým účinkům nedostatku slunce a světla lze však poměrně snadno vzdorovat. Úlevu přináší ranní posezení pod speciální lampou čili fototerapie.
 

Sezónní afektivní porucha

Podle psychologa PhDr. Jiřího Tyla ze Zdravotnického zařízení klinické psychologie v Praze 6, který se ve své ordinaci zabývá také poruchami nálady ve spojení se světlem a nabízí i léčbu fototerapií, se pokles nálady týká většiny lidí, i když jen menší procento trpí klinickou depresí. „Lidově se tomuto jevu říká podzimní či předjarní únava nebo zimní smutek. Oficiální lékařský termín zní Sezónní afektivní porucha (SAD).“

Podle statistik a výzkumů touto poruchou částečně trpí asi 5,7 % lidí, náchylnější jsou ženy a lidé mladšího a středního věku. Mimořádně citlivé jsou na změny světla děti. Výzkum v USA dokonce potvrdil příznaky podzimní deprese u 30 % dětí a dospívajících. „Hlavním příznakem SAD je apatie a skleslost,“ říká dr. Tyl. „U někoho se objevuje i sklon k přejídání, touha po sladkostech, přibývání na váze, pokles až ztráta sexuální touhy, ospalost ve dne či sklon k nadměrnému spánku. Jakoby si naše geny nesly a každoročně i potvrzovaly zprávu, že nastává období zimního spánku jako u našich příbuzných savců. Není tedy divu, že se dětem v zimě nechce ráno vstávat: mají k přírodě blíž. Samozřejmě, že veškeré psychické potíže nelze svalovat pouze na SAD...“

A kdy se podzimní deprese projeví naplno? „Největší nápor pacientů očekáváme vždy na konci října, kdy se už hodně setmí a zároveň se změní i letní čas na zimní. Pro použití v naší ordinací jsme si vytipovali lampu holandského výrobce (Daylight Power) s teplotou 6000 °K (spektrum denního světla) a s intenzitou 10 000 luxů (při vzdálenosti obličeje 23 cm). S úspěchem ji užíváme i při terapii hyperaktivních dětí s poruchou ADHD.“

Biorytmy a umělé světlo

Vysvětlení podzimní a zimní únavy je v našich biorytmech. Život v současné společnosti odehrávající se v neměnném rytmu práce a odpočinku se na roční období vůbec neohlíží. V létě i zimě vstáváme ve stejném čase. V létě většinou po rozednění, v zimě dlouho před ním. V zimě tak chodíme do práce před sluncem a často odcházíme až po jeho západu. Kromě toho žijeme a pracujeme v uzavřených budovách a sluneční světlo k nám přichází zfiltrované přes okenní tabule, čímž se z něj ztrácí mnoho životně důležitých a léčivých složek.

Z fyziky víme, že sluneční světlo, které působí jako bílé, se ve viditelné části spektra skládá z červené, oranžové, žluté, zelené, modré a fialové barvy. Kvalita umělého světla se proto posuzuje zejména z hlediska jeho spektrálního složení. Umělé zdroje světla však bohužel celé světelné spektrum postrádají. Klasické žárovky vyvíjejí nejvíce světla ve žluté, červené a infračervené oblasti spektra. UV (ultrafialové) záření, jehož malý podíl je pro náš organizmus stejně důležitý jako světlo samo, chybí zcela. Převaha červené spektrální části účinkuje na lidské tělo tělo stimulačně, takže samozřejmě pak i rychleji přichází únava. Zářivkám naopak modré a červené světlo chybí.

Šišinka, slunce a melatonin

Fyzioložka prof. Anna Strunecká z Přírodovědecké fakulty UK další putování světla lidským tělem popisuje takto: „Všechny části slunečního spektra, viditelné i neviditelné, zvláště pak ultrafialové, fungují jako zážehový systém veškerých fyziologických funkcí našeho těla. Světlo vnímané očima vysílá pomocí elektrického impulzu signál přes hypothalamus do epifýzy čili šišinky. Ta ovlivňuje růst, termoregulaci, motorické aktivity, reprodukci, řídí spánek, náladu i imunitní systém a harmonizuje náš vnitřní svět s vnějším prostředím.“ Mechanizmus je jednoduchý. Šišinka synchronizuje denní rytmus prostřednictvím sekrece hormonu melatoninu, který vzniká ze serotoninu za tmy, zatímco ve dne (za světla) se tvoří serotonin. Oba hlavní hormony šišinky - melatonin a serotonin jsou v současnosti v centru pozornosti badatelů i farmaceutických firem, protože mají dalekosáhlé účinky na stav celého organizmu.

„Změny ve složení a produkci hormonů šišinky, indukované nedostatkem světla, totiž mohou vyvolat změny nálady, spánek či bdělost, modulovat činnost imunitního systému, ovlivňovat sexuální aktivitu. S cílem stimulovat zvýšení syntézy serotoninu se tak v poslední době pacientům doporučuje fototerapie, obzvláště v zimě, kdy je zkrácená doba slunečního světla.

Lampa místo Kalifornie

Posedět si denně půl hodiny pod speciální lampou, která svým světelným spektrem, intenzitou a jasem vykompenzuje chybějící sluneční záření je v řadě zemí, například ve Švédsku či Finsku běžná věc. Zahnat splín fototerapií lze samozřejmě i u nás. Buď je možné vyhledat zařízení, vybavené fotolampou a pravidelně tam docházet nebo si ji koupit domů.

Jak lampa funguje? Jde o aplikaci jasného intenzivního světla (2500 luxů a více). Reakce na každodenní léčbu přichází po 2 - 4 dnech, významné zlepšení se dostavuje za 1 - 2 týdny. Citelné účinky však přicházejí již po týdnu užívání. Léčbu jasným světlem ráno lze načasovat i na poledne či večer - nejúčinnější je však ranní aplikace.

Víte, jak svítí letní nebe?

Intenzita světla za úplňku je méně než 1 lux, ve dne při zimní obloze 3000 luxů, letní oblohy za slunečného odpoledne až 100 000 luxů. 100 W žárovka má ve vzdálenosti dvou metrů intenzitu osvětlení jen 35 luxů. Dostatečné osvětlení pracovní plochy by mělo být alespoň 400 luxů.

Autor: Radka Borovičková, časopis Chatař a chalupář