Celer - pěstování, rady a tipy pro zahrádkáře

Celer je velmi hodnotná kořenová zelenina získávaná z dvouleté rostliny známé jako miřík celer (Apium graveolens). Z této rostliny se konzumují bulvy, tedy ztlustlé kořeny a listy. Celer pochází z oblasti Středomoří, ale u nás je známý již od 17. století. Celer používali již staří Egypťané, kteří jej však využívali nejen jako koření, ale také jakožto přírodní afrodisiakum. V celeru je obsaženo velké množství éterických olejů, které mu dodávají jeho typické aroma. Právě toto aroma rostlinu chrání před bakteriemi a plísněmi. Květenství celeru tvoří okolík složený z krémově zelených květů.

Druhy celeru

V současnosti se můžeme setkat s různými druhy celeru. Oblíbený je především celer řapíkatý, z kterého se používá nadzemní část rostliny. Známý je také celer listový, z něhož se používají hlavně listy, které mají vysoký obsah vitaminu C. Posledním známým druhem je celer hlíznatý (bulvový, kořenový), kde můžeme zpracovávat jak listy, tak i podzemní část, tzv. bulvu.

Pěstování celeru

Pro pěstování celeru jsou nejvhodnější hlinité, středně těžké půdy, které mají vysoký obsah organické hmoty a také vápníku. Těžší půdy jsou dobré pro hlíznatý celer, zatímco pro pěstování řapíkatého a listového celeru jsou vhodnější lehčí půdy. Optimální pH je 6,5 – 7,5. Celer produkuje velké množství organické hmoty a tak má poměrně vysoké nároky na pravidelné zavlažování. Zálivka je nesmírně důležitá zejména při výsadbě a také ve druhé polovině vegetace, kdy dochází k narůstání bulvy.

Celer pěstujeme z předpěstované sadby, vyséváme v únoru doma do truhlíku a předpěstováváme při teplotě mezi 15 až 20 stupni Celsia. Do truhlíků celer sázíme na široko, vyklíčí nejpozději po třech týdnech. V případě, že nejsme schopni zajistit na okně dostatek tepla, vyplatí se s výsevem počkat do března, kdy celer vysadíme do skleníku (pařeniště). Nižší teploty mohou způsobovat, že rostlina začne vybíhat do květu. Jakmile dosáhne celer velikosti cca 0,5 cm, celer přesazujeme - pikýrujeme (přepichujeme). Kořínek mírně zaštípneme a přesadíme do sponu asi 2x2 cm. Podruhé pikýrujeme jakmile celer dosáhne výšky asi 2 cm, tehdy přesazujeme na 3x3 cm. Do třetice pak přesazujeme až v květnu a to přímo do záhonu. Kořínky zaštipujeme vždy asi ve dvou třetinách délky a přesazujeme do sponu 40x40 cm. Zaléváme méně často, zato většími dávkami vody. Jak řapíkatý, tak i listový celer mají kratší vegetační dobu, než celer hlíznatý, proto jej můžeme vysazovat později a do užšího sponu (40x30 cm).

Poloha celeru by měla být slunná a chráněná před větrem. Celer během růstu průběžně přihnojujeme, zavlažujeme a okopáváme. Okopávání je důležité k provzdušnění kořenů. Rostlinu přihnojujeme draselnými solemi a průběžně z jejího okolí odstraňujeme plevele.Při pěstování celeru se mohou objevit suché listy, které však nejsou znamením žádné nemoci a proto je neotrháváme. Sklizeň celeru probíhá od srpna do října, než se objeví první mrazy. Předčasně sklizený celer je méně trvanlivý. Možností je však sklidit rostliny i s kořeny a založit je v pařeništi. Takto uskladněný celer vydrží do konce roku. Výhodou hlíznatého celeru je, že se jeho hlízy dají spolehlivě skladovat celou zimu.

Celer a účinky na lidské zdraví

Konzumace celeru má blahodárné účinky na lidské zdraví. Celer obsahuje celou škálu vitamínů skupiny B, ale také vitamíny skupiny A, K a C, betakaroten, kyselinu listovou a velké množství minerálních látek – vápník, hořčík, draslík, jód, železo a chrom. Celer zlepšuje funkci žaludku, posiluje chuť k jídlu, regeneruje krev, má detoxikační a močopudné účinky. Je skvělým pomocníkem při redukčních dietách, ale pomáhá také při artritidě, revmatismu a dně. Léčí záněty ledvin a jater, nemoci močového měchýře a pomáhá také alergickými projevy, vyrážkami a vředy. Odstraňuje problémy související s překyselením organismu. Vzhledem k tomu, že obsahuje velké množství hořčíku, řadí se mezi zeleninu s protirakovinnými účinky. Celer i celerová šťáva jsou vhodné pro diabetiky, protože snižují hladinu krevního cukru. V lidovém léčitelství je celer označován za prostředek zvyšující potenci.